Koka (Erythroxylum coca) dorůstá do výšky 2-3 m. Existují dva druhy pěstované koky, z nichž každý má dvě varianty: Erythroxylum coca, Erythroxylum novogranatense
Historie
Stopy koky byly nalezeny v mumii datované 3000 let zpět. Dalším důkazem je společné žvýkání koky s limetkou před 8000 lety. Rozsáhlý archeologický důkaz o žvýkání listů koky se datuje přinejmenším do 6. století n.l., období kultury Moche a následující období Inků, vychází z nálezu mumie se zásobou listů koky, keramiky znázorňující charakteristickou žvýkací kouli z koky, byly nalezeny také vzorované sáčky pro listy koky a limetky z drahých kovů, zlaté předměty reprezentující koku v zahradách Inků v Cuzcu. Tuto posvátnou a božskou rostlinu, kterou Inkové ve 14. století rozšířili po celých Andách, dříve mohli využívat pouze kněží a vyšší šlechta, kterým pomáhala pronikat do jiných světů a věštit budoucnost, zároveň sloužila jako oběť bohům větru, země (Pachamama) nebo bohům hor (Apu). Žvýkání listů s limetkou nebo vápníkem vylučují mírné narkotikum, které chrání tělo před chladem a zahání pocit hladu a únavy. Koku používali i španělští dobyvatelé, kteří ji dávali indiánským otrokům, aby vydrželi déle dřít v krutých nelidských podmínkách.
Koka byla poprvé představena v Evropě v 16. století, ale nestala se populární až do poloviny 19. století, s vydáním vlivné stati Dr. Paolo Mantegazza, kde chválil její povzbuzující účinky. To vedlo k vynálezu vína z koky a první výrobu čistého kokainu.
Náboženství
Koka je životně důležitá pro část náboženské kosmologie andských národů Peru, Bolívie, Ekvádoru, Kolumbie, severní Argentiny a Chile od období před Inky až po současnost. Listy koky hrají klíčovou roli v obětování bohům Apu (hory), Inti (slunce), nebo Pachamama (Země). Z čajových listů koky se také často četlo a věštilo i v jiných kulturách. Jedním z příkladů mnoha tradičních představ o této rostlině jsou horníci na hoře Cerro de Pasco, kteří věřili, že žvýkáním koky a hozením sežvýkané koule změkčí žílu rudy (jako např. Cocomama v incké mytologii). Kromě toho, použití koky v šamanských rituálech je dobře zdokumentováno, všude tam, kde místní domorodé obyvatelstvo pěstuje tuto božskou rostlinu.
Léčivá koka
Tradiční lékařské použití koky je především jako stimulant k překonání únavy, hladu a žízně. Také je
považována za zvláště účinnou rostlinu proti výškové nemoci. Je také používána jako anestetikum a analgetikum pro zmírnění bolestí hlavy, revmatismu, ran a vředů, ale také se používají pro zlomené kosti, k porodu a během trepanační operace na lebce. Vysoký obsah vápníku v koka listech vysvětluje, proč ji lidé používali k léčbě zlomenin. Vzhledem k tomu, že koka stahuje cévy, tak sloužila také proti krvácení a semena koky byla použita pro krvácení z nosu. U domorodců se užívá v léčbě malárie, vředů, astma, zlepšení trávení, k ochraně proti střevní laxnosti, jako afrodiziakum a k lepší životní vitalitě. Moderní studie podpořily řadu těchto lékařských aplikací. Syrové listy koky, žvýkané nebo jako čaj coca de maté, jsou bohaté nutričně. Konkrétně obsahuje podstatné minerály (vápník, draslík, fosfor), vitaminy (B1, B2, C, a E) a živiny, jako jsou bílkoviny, vláknina a esenciální oleje.
Tradiční příprava
Tradičně se listy koky žvýkají, nebo se z nich připravuje čaj (maté de coca). Žvýkání listů koky je nejběžnější v domorodých společenstvích přes celé centrální Andy, a to zejména v Kolumbii, Bolívii a Peru, kde kultivace a spotřeba koky je stejně tak součástí národní kultury. Slouží také jako silný symbol domorodé kultury a náboženské identity, mezi rozmanitostí jednotlivých domorodých národů v celé Jižní Americe. Žvýkání je nazýváno acullico, kdy se udržuje v ústech rozžvýkaná koule prosáklých listů koky smíšená se slinami společně s alkalickou látkou (limetka, vápník), která pomáhá při získávání kokainu z listů. Žvýkání a pití čaje z koky provádí denně miliony lidí v Andách bez problémů, a je v domorodých kulturách považován za posvátný. Čerstvé lístky koky jsou (bez dalších stimulantů) srovnatelné účinkem ke kávě.
V Andách komerčně vyráběné čaje koky, müsly tyčinky, sušenky, tvrdé bonbóny atd., jsou k dispozici ve většině obchodů a supermarketů včetně předměstských obchodů.
Coca se používá průmyslově v kosmetickém a potravinářském průmyslu. Extrakt z listů koky, zbavený kokainu, je jedním z aromatických složek ve společnosti Coca-Cola.
Drogové mafie
Neúnosná bída a příslib lepšího života nebyly jediné příčiny, které v posledních dekádách 20. století přivedly tisíce jihoamerických rolníků na cestu geurillové války a krvavého teroru. Spousta chudých vesničanů nedokázala odolat tvrdé měně mezinárodních drogových mafií a z nejposvátnější incké rostliny se během několika let stalo jedno z nejžádanějších a nejlépe placených zboží ve světě. Ruku v ruce s objevem kokainu přichází do poklidného světa tradičních indiánských vesniček hrubé násilí, mafie a ekologická pohroma v podobě mýcení pralesa, který musel ustoupit stále se zvětšujícím políčkům nelegálně pěstované koky.
Na pěstování koky však ve skutečnosti nejvíce vydělávají hlavně lidé, kteří kokain vaří. Přičemž na výrobu je potřeba pouze jednoduché vybavení a pár základních chemikálií. Postupem času se tedy z božské rostliny používané při rituálech stal jeden z největších kšeftů na světě. Podle neoficiálních statistik je zřejmě největší exportní artikl zemí jako Peru a Bolívie. Za lukrativními obchody stojí mnoho důležitých postav veřejného života a jen málo lidí se odváží proniknout více do hloubky. Pro uspokojení poptávky se neberou ohledy na bezpečí vlastního obyvatelstva a rovnováhu přírodního prostředí, kdy kvůli políčkům s kokou jsou káceny plochy pralesa. Kvůli úsilímu a času, který zemědělci stráví v kokainovém obchodu, dochází k úpadku pěstování tradičních plodin, jako jsou brambory, obilí a fazole. Půda se stává bez obhospodařování méně úrodná a úroda slabší, na druhé straně koka roste jako z vody a k životu nepotřebuje skoro nic.
V roce 1961 byl list koky uvedený na seznamu I Jednotné úmluvy OSN o omamných látkách spolu s kokainem a heroinem, a na přísné úrovni pro lékařské a vědecké účely.
Od roku 1980 začal být vyvíjen ekonomický a politický tlak na země, kde koka roste, aby bylo její pěstování omezeno. Tyto země, jako Kolumbie, Peru, Bolívie a Chile se bránily, protože užívání kokových lístků (žvýkání a pití čaje) je spojeno s rituály a tradiční kulturou místních obyvatel. Jednotné úmluvy o omamných látkách vyžadují, aby národy, které umožňují pěstování koky, určily agenturu pro regulaci pěstování a která by fyzicky převzala plodiny co nejdříve po sklizni a zničila všechnu koku, která roste divoce nebo je nelegálně pěstována. Na snaze o prosazování těchto ustanovení, označované jako eradikace koky, se podílí mnoho strategií, od leteckých agresivních postřiků koky herbicidy...Letecké vykuřování uvede do pohybu destruktivní začarovaný kruh chemického znečištění, ničení živobytí, a tím migraci do ještě zranitelných oblastí, kde opět dojde k odlesňování, posunutí a rozšíření oblastí pěstování nedovolené plodiny, která pak opět bude ničena herbicidy atd..
Nezávislý orgán, Mezinárodní výbor pro kontrolu narkotik (INCB), však trval na tom, že i použití čaje je proti protidrogovým úmluvám OSN a je tedy protiprávní činností.
V roce 2007 Bolívie podala žádost na OSN o vyřazení koky ze seznamu Jednotné úmluvy OSN. Toto však bylo zamítnuto, z důvodu problému zneužití drog a finanční podpory povstaleckých skupin, které spolupracují s obchodníky drog, ničení životního prostředí kácením a chemickými postřiky.
Zdroj: Fact Sheet: Coca leaf and the UN Drugs Conventions
The Chemical and Biological "War on Drugs", Martin Jelsma, TNI Briefing, March, 2001
Turistický průvodce Peru řady Rough - Dilwyn Jenkins, Wickipedia
Zatím nedošlo k vyřešení problému spojeného se zneužíváním koky v celosvětovém měřítku. Ačkoliv to vypadá, že nikdy ani k řešení, z politického, ekonomického a kulturního hlediska, nedojde. Země, kterým náleží tato rostlina jako kulturní bohatství a je spojena s jejich každodenním životem, se jí nevzdají. A pokud bude stále poptávka po kokainu, drogové mafie ji budou chtít samozřejmě za jakýchkoliv okolností uspokojit. Snad jen jediné řešení by mohlo být z druhého konce, založit preventivní a léčebné programy pro lidi, sociální skupiny, které by se věnovaly drogové závislosti na kokainu a omezila se tak poptávka.
No comments:
Post a Comment