Iquitos, hlavní město peruánské Amazonie, je díky říčnímu systému úplně odříznuté od pevniny a jeví se tedy jako ostrov, na který se lze dostat pouze letadlem nebo lodí. Tento fakt se projevuje také ve vyšších cenách potravin a zboží, které se sem dováží.
Ačkoliv většina lidí volí jednodušší a rychlejší způsob dopravy letadlem, nabízí se také možnost vícedenní plavby společně s nákladem. Funguje zde běžná lodní doprava mezi přístavními městy, takže se lze dostat např. i z Pucallpy do Iquitos. Z Iquitos pak pokračují lodě po Amazonce až do Brazílie, do velkého přístavu Manaus a odtud velké zaoceánské lodě do celého světa.
I my jsme se rozhodli vyzkoušet tuto, pro místní obyvatele, běžnou dopravu, pro cizince trochu neobyčejnou a dobrodružnou. Do Yurimaguas je dobré se dostat spíše ráno do 10 hodin, z Tarapota pomocí autotaxi tzv. colectivo, které odjíždí, když jsou obsazena všechna 4 sedadla (cena cca 10 $ celkem za auto). Můžete chytnout loď, která vyplouvá ještě ten den k večeru. Čas odjezdu bývá kolem 18. hodiny, ale můžete se spolehnout, že nikdy nevyplujete v čas. Přesnou dobu nikdo neví, ani kapitán.
Dvouhodinová cesta z Tarapota do Yurimaguas nabízí nádherné výhledy do horské džungle. Jak už tu bývá časté, i nás po cestě zastihl tropický liják, místy s mlhou, ale i tak jsme si cestu užili. Souvislá asfaltová silnice byla na několika místech narušená erozí místního terénu a padajícími kameny, občas i ujetý okraj silnice někam do údolí.
V Yurimaguas jsme po delším hledání přístavu a lodě s volnými místy, hned zakoupili palubní lístky. Je tu několik přístavů, ale pouze dvě společnosti, které nabízí tento typ přepravy do Iquitos, Transportes Eduardo a Transportes Linares, lodě jsou podobné. Jedna nebo dvě, společnosti Eduardo, jsou modernější a větší. My jsme měli štěstí na starší, ale s volnou kabinou. Lodě odjíždí vždy ve středu a v sobotu, pokud je více nákladu, tak i v jiný den.
Večer, když už jsme asi hodinu po údajném odjezdu čekali na lodi a pozorovali asi dvacet kmitajících Peruánců, jak nosí na ramenou a na hlavách bedny s mangem a tento stále nekončící proces nevypadal,
že se jen tak brzo skončí, když nám bylo řečeno, že je to pouze druhý kamion, ze čtyř, za kterými stály dva další, na kterých čekaly na nalodění krávy. No co už, s tímto se musí počítat, protože loď vypluje až bude všechno na lodi. Jdeme se tedy projít a nasát atmosféru přístavu, který už byl ve tmě. Všude bláto po dešti, ještě že máme gumáky, pár drobných jednoduchých obchůdků ze dřeva, se dvěma stoly a pár židlemi, kde se dají sehnat na poslední chvíli věci co potřebujete, včetně hamak, ve kterých spí většina pasažérů ve dvou otevřených patrech, jedna vedle druhé, těsně vedle sebe. U stolů popíjí pivo námořníci před cestou, aby si zkrátili dobu čekání, všude hraje na plno peruánská hudba a prolíná se pach skotu s vůní manga. Marně přemýšlíme, jak asi dostanou krávy na palubu, ale nakonec až na jednoho spadlého býka do řeky se jim podaří nalodit všech sto krav.
A je to tady, desátá hodina a konečně vyplouváme. Zabydlujeme se na nejhornějším čtvrtém patře v kabině tzv. kamarote. Je to malá jednoduchá komůrka s postelemi, a společně s dalšími, již spícími, pasažéry v hamakách, krávami, hromady manga a vajec, několika prasaty a s pytlema buráků vyrážíme se vzrušením na dvoudenní cestu, která bude následovat po řece Huallaga, Marañón a po Amazonce.
Při prvním obhlédnutí záchodů a sprch jsme se trochu zděsili, no pro náročné to není, ale každopádně splní svoji praktickou úlohu. Malá kuchyňka poskytuje 3x denně jídlo, které je v ceně, s tím že se střídá rýže s vejcem a rýže se slepičím masem, maso je každý den čerstvé, berou se s sebou živé slepice.
Plavba je velmi příjemná a klidná, večer a ráno je trochu zima, ale přes den je slunce, jehož sílu jsme trochu podcenili a přes příjemný vítr necítili, jak nás spaluje. Zato večer jsme to pocítili velmi dobře :-) Pozorovali jsme krásné výhledy, které se sice celou cestu moc neliší, pořád džungle a řeka, ale zanechají něco nezapomenutelného uvnitř nás. Magický večer v oparu a úžasný nachový západ slunce nad palmami. Následuje několik zastávek v malých vesničkách, které jsou pro nás opět zážitkem. Vykládá se zde a nakládá další zboží, někteří vystupují, někteří nastupují, ale co nás dostalo, jsou místní, kteří už na břehu čekají se svými domácími jídly, chuťovkami, ovocem a občerstvením, děti a ženy naběhnou na loď a oblítávají všechny, aby si něco rychle koupili, grilované ryby, vařenou yucu, smažené banány, tradiční juanes (rýže s kuřetem v banánovém listu), aguaje, taperiba a mnoho dalšího. V jednom městečku však místní po zatroubení už nestihli všichni vystoupit z lodi, tak odjíždíme i s nimi, nejdřív nervózně křičí, ale pak se začnou smát, než je námořníci nalodí na malou plechovou loďku a odvezou domů, no a my pokračujeme dál. Vychutnáváme atmosféru, pozorujeme místní, jak hrají karty, povídají, ale většina cestu prospí, ve druhém patře je malý obchůdek, kde nám uvaří kafe a tak si užíváme pohodově celou cestu. Všechny děti stále pojídají manga, které jim dává přepravující majitel. Druhý den ráno je hustá mlha, obdivujeme jak kapitán ví kam jet, ale odpoledne už připlouváme do většího městečka Nauta, kde se vykládá pouze pokud je hladina řeky dostatečně vysoko, pokud ne, musí náklad pokračovat dalších sedm hodin do Iquitos. Lidé směřující do Iquitos většinou vystupují zde a vezmou si autotaxi colectivo za 10 soles na osobu, a za dvě hodinky jsou v Iquitos, čímž ušetří 5 hodin cesty. Za Nautou se dostáváme po Marañónu na obří soutok s řekou Ucayali, kde vzniká Amazonka, krásně vidíme, jak se obě obří masy vody mísí, protože Ucayali má jinou barvu, vznikají zde velké víry. Na levém břehu je vidět rozhledna, ze které se může soutok pozorovat. Po Ucayali přijíždějí lodě z Pucallpy do Iquitos.
V nočních hodinách se dostáváme už do Iquitos a je nám trochu smutno, že už tato pohodová cesta mimo signál a mimo civilizaci končí. Lidé občas chytli operátora pouze v přístavních vesničkách.
Pro cestovní informace je odkaz
cena 2. patro ( s nákladem, ne moc pohodlné) 60 soles
cena 3. patro (v hamakách) 120 soles
cena 4. patro (bývají 2 - 3 kabiny, se zámkem) od 200 soles
No comments:
Post a Comment