LEVNE LETENKY Z PRAHY DO LIMY A ZPET ZA 20 000, PRODEJ DO 31.10.2015 SE STUDENT AGENCY

LEVNE LETENKY Z PRAHY DO LIMY A ZPET ZA 20 000, PRODEJ DO 31.10.2015 SE STUDENT AGENCY

“Cosmovisiones amazónicas: Ayahuasca y otras madres”

AFRODISÍACOS NATURALES - en nuestra tienda peruana

www.naturalmedicinaperu.jimdo.com

Úryvek ze zápisků - "Pocity z rituálu"

Je půl osmé, dnes bez večeře, blíží se první rituál s novým šamanem, jako vždy jsem mírně vzrušená mystikou tohoto pradávného rituálu, nádhernou inteligencí božské rostliny ayahuasky, co mi dnes ukáže, bude mi zase špatně? v pokoře se koncentruji na přírodu kolem, na stromy, vůně, že jsem právě tady a teď, modlím se k jejímu duchovi a prosím o pomoc. Deku, polštář, vodu a o půl hodiny později se potkáváme všichni v maloce. Vůně tabáku, svatého dřeva a šalvěje se line z maloky ven, prostor je vyčištěný. 

Od jídelny se pomalu přibližují dvě světýlka, dvě siluety v cushmách* s pantoflemi, které nosí šaman se svoji ženou. S nimi jakoby vkročil dovnitř také duch ayahuasky, kterou posléze vytahuje v plastové lahvi z tašky přes rameno, za ní následují další předměty, kříže, mapacho**, klenutá nádoba na posvátný nápoj … Oba si zapálí mapacho, několikrát odchrchlají a odplivnou do připravených kyblíků. Malokou se rozhostí ticho, všichni se soustředí a pozorují, co se bude dít dál, někteří jsou nervózní, jedna peruánská žena, vedle mne, bude „pít“ poprvé, má strach, který zahání smíchem a snaží se rozptýlit nejenom sebe, ale i okolí. Pssst! Volá na ni šaman, vyžaduje naprostý klid a soustředění při první komunikaci s nápojem. Volá si jednoho po druhém k sobě a nabízí tento posvátný nápoj, tak specifické chuti, že je jen těžké jej popsat, natož pro některého účastníka strávit. Řekla bych hořko – nasládlá, hnědá tekutina, velmi husté konzistence, víc na její popis má fantazie bohužel nestačí. 

Ačkoliv jsme všichni stále v maloce, každý je teď jen sám se sebou a s tmou, čeká na osudový okamžik, kdy se mu začne duch královny rostlin dostávat do mozku, do každé buňky jeho těla, kdy ztratí kontrolu nad celým světem a ayahuaska ho vezme na cestu do svého nitra, do své duše. Netrvá to dlouho a já se začínám propadat do jiného světa, někde uvnitř sebe, sedím tady na tomto místě a má mysl se najednou začíná otevírat, je to neuvěřitelné a nádherné, má lebka se otevřela a v mé hlavě je celý vesmír, znám odpovědi na všechny otázky, má mysl je nekonečná, jsem vesmírem. Další vlna přichází, všude kolem jsou květiny, nádherné barvy, zahrada plná pestrých barev, najednou sem začne pronikat světlo, nádherné čisté žluto – bílé světlo, ze kterého se vynoří Panna Marie a vedle ní Ježíš, nejčistší čistota a ta neupřímnější láska je všude kolem, jejich záře prostupuje každičkou mojí součástí, je to neuvěřitelné. Procitám asi po pěti hodinách, jako nový člověk, zbytek si nepamatuji, cítím, že účinek ještě dojíždí, ačkoliv šaman už ukončuje ceremonii, obchází každého a očišťuje ho tabákem, sedím a sleduji ho, mé tělo se najednou proměnilo ve staletou stařenu, šamanku.  Držím v ruce mapacho a kouřím ho způsobem, jaký mi nebyl dosud znám, ve vrásčité tváři s moudrým úsměvem pomáhám na dálku šamanovi a jsem součástí tohoto rituálu, vše je tak jasné, jen mé kosti už jsou staré a nechtějí se hýbat. Přesunuji se do postele, a když se snažím usnout, i když má mysl se stále vrací k vizím, najednou ležím v posteli jako nahé batole s bílými kudrnatými vlasy …

Ráno se probouzím, zmatená, jako kdybych byla na jiném místě, stále cítím přítomnost Ježíše, jeho energie, je to místo, kde se pohybuje, kde žije. Při snídani mi šaman s širokým úsměvem sděluje, že to byl rituál k mým narozeninám. V tu chvíli se mi rozjasnilo, vždyť mi bude zítra 33! Zvláštní, proč můj odchod do Peru je na mé 33. narozeniny, na Kristova léta, první rituál a on se mi zjeví i s Pannou Marií, a stále cítím jeho přítomnost …

*cushma je tradiční oblečení, tunika, šamana

** mapacho je čistý posvátný tabák, ve formě ubalených cigaret, k rituálním a čistícím účelům

Jiné úryvky ze zápisků:
"Ze života na peruánském venkově"

"Cesta k šamanovi"

S láskou

Oni Shobo

NUEVOS PRODUCTOS DE LA SELVA PERUANA PARA SU SALUD - EN POLVO DESHIDRATADO

Natural Medicina Perú

Aguaje - una súper comida

Dentro de la cosmovisión de los pueblos originarios, como es el caso de la etnia Yagua, es considerado “el árbol de la vida” y un símbolo de la inmortalidad. Los Cocama - Cocamilla lo llaman “árbol de pan”, ya que tanto la población como muchas especies de la fauna terrestre y acuática dependen de sus frutos para alimentarse.

Adicionalmente, algunas aves, como loros y guacamayos, usan el tronco de las plantas muertas de aguaje para hacer sus nidos.

Debido a la gran concentración de aguajales extensos en el área de la Reserva Pacaya Samiria, en la región Loreto, se considera a esta zona como el centro de origen de la especie.

En nuestra amazonia existen 3 variedades de aguaje: shambo (de pulpa carnosa y color naranja/rojo), color (la parte externa es roja y el resto amarillo) y amarillo o posheco aguaje (de color amarillo y pulpa agridulce). También hay un cuarto tipo "shambo azul" sin embargo se trata de frutos que no están completamente maduros.

Es una excelente fuente de vitamina A, conteniéndola 20 veces más que la zanahoria y la espinaca. Un tratamiento de 20 día consumiendo esta fruta es suficiente para eliminar los síntomas de la hipervitaminosis A, que afecta a los niños con desnutrición. 

Contiene proteínas, grasas, vitaminas y carbohidratos, siendo el soporte de la cadena alimenticia de diversos animales y personas.

La pulpa de esta fruta representa un 12% del peso total, teniendo un alto contenido de lípidos (entre 21% y 31%).

Tiene ácidos grasos no saturados, los cuales sirven como impermeabilizante y Contra los RUV y evita el deterioro de la piel.

Un alto contenido de pro vitamina A (beta caroteno 20 veces más que la zanahoria) B y C. Asimismo, posee calorías, yodo y sales minerales.

Posee hormonas femeninas como el fitoestrógenos, cuya función es controversial de acuerdo a las mujeres selváticas

Esto no afecta para nada al consumidor varón, ya que no altera sus niveles hormonales, pues las fitohormonas, sólo son reconocidas por los receptores hormonales específicos abundantes en los tejidos femeninos, pero bastante escasos en el sexo masculino.

El mayor efecto protector se obtendría frente a tumores de mama, colon y próstata. Numerosos estudios han demostrado también que el consumo de alimentos ricos en fitoestrógenos, modifica algunos de los factores de riesgo de enfermedad cardiovascular, en especial las dislipidemias, por lo que reduce el riesgo de este tipo de enfermedades. Por su actividad estrogénica, se ha difundido su uso para aliviar los síntomas propios de la menopausia, fibromas uterinos, miomas, ovarios poliquísticos (el mioma o fibroma uterino es un tumor benigno que crece en el útero, no causa dolor, pero produce síntomas como reglas muy abundantes que llegan a ser hemorragias y, durante el postparto, pueden presentar hemorragias) .

FITOESTRÓGENOS

Los fitoestrógenos son compuestos vegetales que tienen actividad estrogénica, es decir producen los efectos de los estrógenos, pero no tienen la estructura bioquímica de los estrógenos. En la actualidad se conocen unos 30 fitoestrógenos, entre los mas estudiados destacan: lignans, isoflavones, coumestans y lactonas (estos últimos dos, activos en animales).

Otros compuestos naturales con efecto estrogénico son los triterpenos y el gingseng. Los fitoestrógenos se encuentran en el Aguaje, los cereales, verduras, legumbres (habas, alubias, frijoles, habichuelas, judías) y en algunas yerbas además en la soya, la batata silvestre y el cohosh negro y dong quai, todos fitoestrógenos son derivados del fenilpropano, el consumo de fitoestrógenos reduce significativamente los lípidos y lipoproteínas en pacientes con niveles elevados de colesterol y mujeres sanas, mejoran los síntomas climatéricos y disminuye el riesgo de algunas enfermedades que aparecen en la mujer a partir de los 50 años.

Los fitoestrógenos constituyen una forma de tratamiento hormonal natural de la menopausia sin los inconvenientes de los estrógenos.

Sacha Papa Morada (Ñamé)

Presenta un elevado contenido de pigmentos antocianinas (pigmento natural inocuo), los que pertenecen al grupo de los bioflavonoides con gran actividad antioxidante (neutralizador de radicales libres). Las antocianinas son 20 veces más potentes que la vitamina C y 50 veces más potentes que la vitamina E, tienen propiedades anti inflamatorias del colágeno, nivela la glucosa de la sangre, ayudan a bajar las reacciones alérgicas y restauran el sistema nervioso, protegen y restauran los lípidos del tejido cerebral de la oxidación, previenen contra las enfermedades neurológicas y detienen las perdidas neuróticas por edad avanzada, además son anti artríticas, previenen el cáncer y enfermedades degenerativas. Tienen una poderosa capacidad de reforzar las paredes de los vasos sanguíneos, calmante de los nervios, disturbios hormonales (mujeres), contiene hormonas similares a la hormona progesterona. Relaja los músculos de calambres, promueve la respiración. Bueno para tratar males de la vejiga y piedras en el riñón, para tratar síndrome pre-menstrual. Anti tumoral.. El tubérculo de la Sacha papa morada es un alimento reconocido en las poblaciones amazónicas por su contenido en proteínas, carbohidratos, calcio, fósforo, tiamina, riboflavina, niacina, vitamina C.

Úryvek ze zápisků - "Cesta k šamanovi"

Je konec ledna a já přistávám opět v Limě, tentokrát však vzrušená pocity štěstí, dobrodružství, svobodou, začátek nové etapy, naprosto jiného života v neznámé divočině, kultuře … Přelítáme do Pucallpy, v dutinách cítím ještě větší vlhkost než u oceánu, klima vypovídá za vše, časté problémy s přistáními, kvůli tropickým lijákům, jsou téměř na denním pořádku, pro Peruánce nic neobvyklého, stejně jako zemětřesení na pobřeží, které se opakuje každý měsíc. Hned se na nás vrhají ze všech stran nabídky na taxi, chytáme volnou motokáru a míříme směr centrum. Rušné ulice, motokáry, troubení, zběsilý provoz, který Evropan nepochopí, nikde žádné cedule, značky, směrovky a přesto všichni vědí kudy… No ano, to jen my stále potřebujeme nějaké řízení a manipulaci a milion značek. Usměvavé snědé tváře s bezstarostným výrazem odpoledního nicnedělání v tropickém dni, zaujímá pouze má přítomnost, kolem se ozývá „hola gringita“, „como estas“, připadám si jak mimozemšťan spadlý z vesmíru do jiného světa, i oni mě tak vnímají, těžké je tu zapadnout s bílou tváří a světlými vlasy, z každé tváře čtu „bohatá cizinka, Evropanka nebo Američanka? možná Němka“. Z nitra vlhkem oprýskaných zděných domů se ozývá temperamentní muzika a otevřenými dveřmi do vyprahlé ulice čpí zatuchlina, odpadky se válí po ulicích a občas zavane zvláštní puch, kde jsou popelnice…?, říkala jsem si už mockrát, no jo vždyť my Evropani jsme jim sem přivezli ten „úžasný“ výmysl polotovarů a plastů a oni to vlastně neumí vůbec zpracovávat, oni nevědí, že se to nerozloží, jako banánové slupky a kdo by platil za popelnice? Vzpomínám si, že jako malé děti jsme také vyhazovaly odpadky na ulice a neuvědomovali si důsledky, až v pozdějších letech začala vlna ekologie a naučili jsme se být pořádní, třídit odpad a pod. Stejně tak zde vnímám, že procházejí teď touto etapou, kdy si teprve začínají uvědomovat, avšak jen někteří. 

Po chvilce se dostáváme na zastávku, odkud jezdí auta do malého přístavního městečka, čekáme, až se auto zaplní, no spíše přeplní, vyjíždíme v osobním automobilu neznámé značky, vepředu včetně řidiče tři lidé, no jeden sedí na řadící páce, vzadu tři až čtyři lidé, podle prostorové rozprostřenosti. Urvané páky na otevírání dveří, kde visí jen šňůrka, na podlaze hlína a zaprášené sedačky z prašné cesty, po které se auto řítí závodní rychlostí, kameny lítají do popraskaného okna, řidič se snaží vyhýbat dírám v cestě a k tomu všemu vyhrává temperamentní peruánská muzika, kolem se míhají vysoké porosty palem. Nenapadlo by mě, že by mohl ještě po cestě přibrat další pasažéry, ale tady nic není problém. Po cestě tedy nabíráme do kufru, ze kterého voní mango a křičí slepice, ještě dvě osoby. Za dvě hodiny se konečně blížíme k městečku, už padla tma, cesta je po dešti rozblácená, několikrát jsme zapadli, posledních pět kilometrů kopcovitého terénu jsme zdolali zvláštním způsobem, problém v motoru značil, že budeme muset do kopce auto tlačit a z kopce se svezeme, nakonec jsme úspěšně dorazili.

Loďku už bychom nenašli a jít do džungle v noci s jednou baterkou taky nebyl dobrý nápad. Hledáme tedy místo, kde by se dalo přespat. Jedno docela laciné místo by se našlo, 15 solů odpovídá ovšem úrovni, no hlavně, že je postel a střecha nad hlavou.

Ani se nevybalujeme, hned ráno snídáme na břehu řeky slepičí vývar, caldo de gallina, ze kterého trčí pařát, plave v něm jedno celé vejce uvařené ve skořápce s těstovinami a majoránkou, navzdory tomu pařátu, kterého jsem se vzdala ku prospěchu jiným, však chutnal výtečně. Chytáme loďku a místní drobný převozník Jorgito nás veze proti proudu Pachitea a pak dále kanálem termální řeky. Po tři čtvrtě hodiny se dostáváme na místo, odkud vede cesta džunglí, kde už není žádná chalupa. Jdeme rychle, každé zastavení znamená nálet komárů. I přes dusno a krůpěje potu na tváři a zádech si všímám rozmanitých rostlin a stromů, nasávám jejich vůni, poslouchám zvuky zvířat, je to nádherné, připadám si jak v pravěku. Po náročné a zdlouhavé cestě jsme konečně na místě, v domově, kde žije šaman s rodinou, všichni nás vítají včetně dětí, které nás obklopily, jako kdybychom i my byli součástí jejich rodiny. Jednoduchá a skromná chata ze dřeva se střechou z palmového listí, suchý záchod, kuchyň s otevřeným ohništěm, na kterém se zrovna připravovaly zelené banány.

Je to opravdu krásné místo, plné klidu a míru, procházím se mezi palmami, citroníky lemují cestu k bungalovům, kde se ubytováváme, s výhledem do okolní džungle, v oknech jsou sítě, které trochu zabrání moskytům. Hned napravo je velký bavlník, bílé chomáčky vaty pomalu klesají, kývavými pohyby v mírném vánku k zemi. Za bavlníkem je malý palouček, olemovaný červenými ibišky, kde jistě v noci při úplňku svítí měsíc. Za paloučkem je maloka, velká kruhovitá místnost pro ceremonie, vstupuji dovnitř a cítím zvláštní sílu a pokoru. Tak tady se bude vše dít … 

K večeru začíná džungle ožívat zvuky cikád a dalšími neidentifikovatelnými zvuky, zblízka i ze svých hlubokých útrob. Tma je tu poměrně brzy, už o půl sedmé se setmí a černá noc, kdy nevidíte ani na krok trvá až do šesti do rána a každý den úplně stejně po celý rok, žádné posunování času. Jen to úžasné nebe svítí, jako nikde na zemi, tolik hvězd se snad ani nevejde na oblohu, mlhoviny z nich a další zajímavé útvary, ráj pro astrology. Nebe je tu opravdu mystické, to nevymyslíte, najednou se seskupí všechny hvězdy na jednu polovinu nebe, je to možné? No ano, vždyť to vidím na vlastní oči! Za chvíli se podívám znovu a hvězdy jsou uskupené v jedné linii přesně uprostřed nebe, ale nebe je opravdu bez mráčků, jasné, to jsem ještě neviděla. První noci nemohu usnout přes ten hluk džungle, jako bych měla cikády přímo v uších, takový rachot...

Jiné úryvky ze zápisků:
"Ze života na peruánském venkově"

"Pocity z rituálu"

Krásný den všem
Oni Shobo

Cesta k sobe nejen pomoci ayahuaskovych ritualu

V dnesni dobe, kdy se jaksi “roztrhl pytel” s ruznymi duchovnimi praktikami a stalo se velmi vyhledavanym zpusobem, jak si “pomoci” a jak prenechat zodpovednost sam za sebe na nekom jinem, se svym zpusobem opet stavame ovcemi, ktere jsou manipulovany, ale ze strany tzv. ezoteriky. Necht je tato cesta pro kazdeho, ktery toto uzna za vhodne a potrebuje si projit onou zkusenosti, asi k tomu ma jeho duse nejaky duvod a proto zde nechci tvrdit co je lepsi a co horsi, proste “to” je a je na kazdem, aby vyslechl svuj vnitrni hlas, ktery mu rekne, co je pro nej v tuto dobu potreba.

Z nasich zkusenosti a z pohledu samanskych ritualu s Ayahuaskou a leceni pomoci bylin zde v Amazonii, verime, ze kazdy kdo za touto zkusenosti prichazi s pokorou, musi byt sam v sobe presvedcen o teto ceste a slyset volani sve duse, verit v prirodu a jeji silu. Ale ani v tomto pripade neni na miste prenechavat zodpovednost za sebe na samanovi a verit ze vas vyleci ze vseho co vas napadne. Saman, Ayahuaska a jine silne byliny jsou pomocnikem, prostrednikem na vasi vlastni ceste, stejne jako kazdy jiny proces, kterym si clovek projde, jen vy rozhodnete sami v sobe, jestli tuto pomoc chcete a jak ji vyuzijete, proto vam toto muze, ale take nemusi pomoci. Hodne lidi se v tomto pripade jen odevzda a ceka na zazraky, ale tak to nefunguje, a uz vubec ne za jakoukoliv cenu. Ani saman puvodniho kmene zde v Amazonii, nemuze vylecit jakehokoliv domorodce a jakekoliv onemocneni, protoze nechce jit proti zakonum prirody.

Proto citime, ze nasi cestou a snahou je byt tim clankem a napomoci lidem nalezeni sam sebe, sve zodpovednosti za svuj zivot nejen pomoci posvatne rostliny Ayahuasky. Prochazime ruznymi energetickymi urovnemi a podle toho prijimame to, co potrebujeme, nekterych nemoci a tezkosti je tezke se zbavit, pokud nepochopime co nam chteji rici a proto pres jakekoliv metody lecby se vzdy budou vracet. Je to opet jen na nasi volbe, zda zmenime nebo si uvedomime NECO v nasem zivote.

S laskou Oni Shobo

Dar samoty

Dar samoty,

kdyz jsme urcitou dobu sami, casto se nas zmocnuji divne pocity, ne zrovna prijemne a ne kazdy toto pozna, protoze jsme casto obklopeni lidmi, detmi, zviraty...

Koho vsak tento dar potka, je tezke ho hned ze zacatku prijmout a podekovat za nej, vetsinou zacneme propadat ruznym depresim, beznadeji, pocitum ze o nas nema nikdo zajem, ze nas zivot je prazdny.

Vyznam slova samota je vsak mnohem hlubsi nez si nekteri mysli a toto desatero mozna nekomu pomuze pochopit:

1. samota nas donuti premyslet sami nad sebou

2. samota nas dostane do stavu vasi vnitrni hloubky, vyplavi na povrch uzkosti, strachy, beznadej, deprese, ktere nam pomohou uvedomit si co v sobe nosime a umozni je zpracovat

3. samota nam ukaze jak jsme zavisli na okoli, na lidech, rodine, pratelich

4. samota nam umozni prozit stav podobny "dnu" a pomuze nam pochopit a znovu odstartovat

5. samota nam poodkryje nase vnitrni slupky, pod kterymi se skryvaji stare a nedoresene veci

6. samota nam pomuze lepe vnimat a citit okolni prostredi, prirodu, barvy, vune, zacneme si vice vsimat "malickosti", signalu nam poslanych

7. samota nam umozni vice si vazit sveho zivota a sam sebe

8. samota nam pomuze naucit se nebyt zavislymi a zvladat dobre situace, kdyz vsichni odejdou a my opet zustaneme sami, posili nas

9. samota neni spatna, je to prirozeny stav, ktery kazdy z nas jednou za cas potrebuje, v jakychkoliv zivotnich nebo pracovnich podminkach

10. pokud vsechny tyto body prekoname, naucime se byt jen sami se sebou a pochopime dary, ktere nam dava, prekoname strach ze sebe a prestaneme se tohoto slova bat a uz bude zase pozitivni, posili nas a pripravi na dalsi zivotni etapu, ktera bude ale opravdovejsi, krasnejsi a hlavne pravdivejsi

:-)

S laskou Oni Shobo

Cheap prices of flight tickets to Peru / boletos barratos a Peru

Come to Peru with low prices of flight tickets for make adventure trip to the jungle in National Reserve Pacaya Samiria or ayahuasca retreat with us ;-)

Chequea los barratos boletos a Peru y ven con nosotros hacer una grande aventura en la selva de la Reserva Nacional Pacaya Samiria o una estancia para limpiar tu cuerpo con planta madre Ayahusca.

http://www.kayak.es/flights/MAD-LIM/2015-11-08-flexible-1day/2015-11-19-flexible-1day

Vyhodne ceny letenek do Peru

Vyuzijte vyhodne ceny letenek a prijedte k nam zazit dobrodruznou cestu za faunou a florou do rezervace Pacaya Samiria nebo na ocistu pomoci Ayahuasky, tesime se na vas ;-)

http://cestujlevne.com/zpatecni-letenky-pres-spanely-do-peru-ci-chile-8-950-kc/

Ayahuasca Visions - HD Extended Edition

Ayahuasca visions can be so various, it depends how we are dirty inside and for each person is diferente. This is one of the great views inside the sacred ceremony.

Centro espiritual Oni Shobo (San Pedro) info

CZ/ESP/ENG INFO

S radostí v srdci bychom Vám chtěli sdělit, že nově konstruovaný areál v San Pedru, u Indiánského jezera (Auca Cocha), je již od července připravený k obývání. Chtěli bychom přivítat všechny, kdo chtějí pracovat na sobě fyzicky i spirituálně, očistit se, kteří hledají svoji životní cestu a odpovědi na otázky, které mají. Pomáhat nám bude rostlina Ayahuaska, práce s emocemi, s naší minulostí a příroda. Vítané jsou jakékoliv hudební nástroje pro spirituální práci (kytara, bubny, flétna..) a doprovázet nás budou různé aktivity.

Con alegría en nuestros corazones, le informamos  que la instalación de nuestro centro espiritual  en San Pedro, a lado del Lago de los Indios (Auca Cocha), estará habilitado a partir de julio . Nos gustaría dar la bienvenida a todos los que desean trabajar en sí mismos, en  lo físico como espiritual. Purificarse y encontrar  un modo de vida diferente, encontrar las  respuestas de las preguntas que buscan. Planta sagrada Ayahuasca nos ayudará a trabajar con nuestras emociones, con nuestra propia historia y la naturaleza. Todos los instrumentos musicales para el trabajo espiritual (guitarra, batería, flauta ..) son bienvenidos y serán complementados  con diversas actividades.

With joy in our hearts we would like to inform you that the newly constructed facility in San Pedro, next to the Indian lake (Auca Cocha), is from July ready for habitation. We would like to welcome everyone who wants to work on themselves, both physically and spiritually, to purify themselves, seeking their way of life and answers to questions they have. Sacred plant Ayahuasca will help us, also work with emotions, with our own history and nature. All musical instruments for spiritual work(guitar, drums, flute..) are welcome and we will be accompaned by various activities.

Un “vuelo” al mundo de la ayahuasca

Me habían contado que con la ayahuasca la mente se traslada a sitios inimaginables. Que los ojos del alma se abren y ves cosas realmente alucinantes. Que los sentidos se alteran. Que en determinados casos el espíritu se desprende del cuerpo como si se despojara de un traje incómodo. Hasta que puedes transportarte a otros tiempos, lejanos o futuros.

Cada vez que escuchaba algo nuevo las ganas por experimentar se hacían más intensas. Tuvo que pasar varios años hasta que finalmente tome la decisión, y mientras indagaba cuál era más conveniente y sin saber cómo, llegué a un lugar que ofrecía “Experiencia mística con el Ayahuasca, había llegado el momento y debía tomarlo, indagué lo mejor que pude si era algo serio y me tiré a la aventura. Así comienza este gran viaje. Me preparé física, mental y espiritualmente un par de semanas antes. Dieta, limpieza, mucha meditación y tratar de aquietar, dentro de lo posible, ese mar de emociones en las que nos movemos día a día los seres humanos. 

Partimos desde Pucallpa un sábado por la mañana con destino a Honoria, pequeño poblado a orillas del gran rio por el cual nos encaminaríamos a nuestro destino. Nos embarcamos en un bote de madera con varios turistas entre ellos un muchacho de la filarmónica de Austria, un violinista que nos deleitó con algunas piezas de selección en medio de la selva. Después de navegar 30 minutos, nos adentramos por una pequeña quebrada rodeada de exuberante naturaleza, el agua se tornó tibia y a medida que avanzábamos la temperatura iba subiendo cada vez más. Llegó un momento en que ya no podías meter tu mano. Haciendo malabares para no chocar con los árboles, el motorista de nuestro bote logró avanzar bastante, llegamos a un recoveco donde ya no se podía seguir adelante. 

Continuamos a pie, el camino era muy angosto, el calor insoportable, la humedad apretaba tu garganta y los mosquitos comenzaron a hacerse sentir. Después de una hora caminando vislumbramos un enorme brazo de un río que desprendía muchísimo vapor. Cruzamos el pequeño puente formado con dos palos improvisados y pequeñas piedras, al otro lado nos esperaban nuestros anfitriones; el Chaman, un hombre de cuarenta y ocho años. Nos ofrecieron una infusión con hierbas para refrescarnos, sacamos algunas frutas de una fuente que estaba sobre la mesa y seguidamente nos llevaron a nuestras “habitaciones”. Acomodé mis cosas y luego volvimos para cenar, sería nuestra última cena con algo de verduras, después de eso y por cinco días nuestro único alimento sería arroz blanco cocido sin sal y plátano asado. 

Podría contar muchos detalles que sucedieron, días en que nos sumergían en “limpias”, podría contarles también de cómo es dormir rodeado de murciélagos, algunas arañas y muchos zancudos. Pero curiosamente aprendes a verlos de una manera distinta. Tú estás invadiendo su territorio, los ves caminar apresurados por el piso de tu “habitación” como si llevarán prisa por llegar a su destino, o a los murciélagos colgando de sus patitas y siempre en parejas, no sé, es como si todo tuviera una significación distinta, un valor agregado que los hace casi simpáticos o amistosos. También podría contarles de un pájaro que imita a más de veinte aves y con sus sonidos rompe el amanecer pareciendo que estas en otro mundo. 

Disfrutas de una pequeña poza de agua tibia (parte de una saliente del río que dicho sea de paso, es un río que se forma de aguas termales) como si fuera el mejor jacuzzi que te podían obsequiar y mientas estas en esas aguas levantas la cabeza y un cielo como pocos se abre ante ti, donde millones de estrellas, te dejas llevar por los sonidos más increíbles que jamás escuchaste, donde sientes que cientos de ojos están posados en ti. Por momentos llegas a pensar que tal vez podrías vivir para siempre ahí, y ser feliz, no esperar nada más que anidarte en paz en el corazón de esa tierra.

Sí, podría decirles eso y muchas cosas más pero creo que lo medular de esta crónica es la Ayahuasca, por lo que vamos para allá.

El momento llegó

Al fin. La tan ansiada hora llegó. La hora de reunión era a las 8 de la noche. El cielo estaba totalmente nublado, la única luz que iluminaba era una vela que estaba en el centro de maloca. Era un cuarto amplio y redondo, con el techo alto, con forma de cono. Cada uno en silencio se dispuso en círculo, separados unos de otros por un metro más o menos, al lado de cada colchoneta había un recipiente, sería en caso de que necesitáramos vomitar. En esa ceremonia participaron también dos de los hermanos del Chaman y su mujer, “Aymé”, ella y el chamán serían los que cantarían los Icaros, cantos que deben acompañar siempre la ceremonia de Ayahuasca. Son cantos melodiosos, con letras inherentes a la planta y sus propiedades curativas o visionarias, son realmente curioso, cuando comienzas a escucharlos, es como si alguien te tomara de la mano y comenzara a elevarte junto a notas que tienen como destino el color y un universo sin límites.

Me puse frente al chaman que nos iba llamando uno por uno, el prendió un mapacho, “sopló” y luego vertió el líquido en una hermosa copa de madera, era espeso y gelatinoso. Cuando lo tomé quería escupirlo, cerré los ojos, traté de sentir toda la solemnidad que pude ante algo que había esperado probar con tanta ansiedad y al mismo tiempo que mi cuerpo rechazaba absolutamente. Pasó por mi garganta como una bola de fuego hasta quedar suspendido en alguna parte desconocida de mi estómago. 

Todos siguieron en silencio. Al cabo de diez minutos vino mi primer pensamiento; “Esto no me hizo nada, ¿tendré algo que no me pasa nada?”, ¿qué hay de malo en mí? al segundo siguiente me desplomé como un saco de papas y el viaje comenzó. Lo que yo vi es muy personal, supe que todos tienen experiencias distintas, unos ven una cosa, viven el viaje de una manera y otros totalmente distinta, por lo que lo que les contaré no tiene por qué ser lo mismo a lo que tal vez algunos de ustedes podrían vivir o ya han vivido. Pero ahí va.

El calor era intenso, mi cuerpo comenzó a pulsar, mis brazos, mi corazón, mis piernas, estomago, rostro, toda yo pulsaba, todos mis átomos estaban acelerándose, expandiéndose, traté de abrir los ojos pero no pude. Comenzaron los colores, todo era de colores extremadamente vivos, fucsia, rosado, amarillo. Era un gran caleidoscopio que jugaba sobre mí a inventar nuevas formas. Enseguida aparecieron unas serpientes, eran muchas de los más variados verdes, unas más claras, otras más intensas, eran brillantes. No sentía miedo o aversión, solo observaba como todo se movía a mi alrededor. 

De pronto cierro los ojos por un segundo y al abrirlos fue como si de repente estuviera en otro sitio. Veía con claridad a las personas y objetos que me rodeaban, pero era como si ellos fueran de fantasía. 

Los sentidos se alteraron por completo. Cada olor, color, movimiento, sonido, hasta el más leve susurro eran profundos. No miento. Pude sentir cómo la sangre recorría por mis venas mientras el corazón retumbaba.

Fue tan extraño y al mismo tiempo tan familiar, que si bien una pequeña parte de mi conciencia sabía que era el efecto de la ayahuasca, el resto de mí ser lo asimilaba como una sensación natural.

El choque del agua con las piedras se volvió electrizante. Giré levemente la cabeza hacia la derecha para oír mejor. Puedo decir que era como si el río me estuviera hablando. Mientras tanto a mi mente vinieron recuerdos que había olvidado de cuando fui niño y adolescente. Aunque parezca absurdo, eso me permitió entender muchas cosas del presente.

Recordé aquello que era bueno si se vomita y traté que mi organismo respondiera de esa manera, pero no podía forzarlo. “Todo debe ser natural”, me expresó Aime.

Alguien del grupo gritó y mi atención se dirigió a otra parte. Como no pude ver quién lo hizo, mis ojos comenzaron a divagar intentando buscar un punto fijo. Y ahí fue cuando tuve la visión. Rocas y plantas repentinamente se transformaron en un león enorme. Podía ver sus colmillos. Parecía tan real que por más que agitaba la cabeza y cerraba los párpados con fuerza no se esfumaba. Estaba ahí viéndome directamente a los ojos.

Juro que lo escuché rugir. Era increíble. Hasta me llamó: “Ven”, me dijo con una voz grave. Cuando me iba a levantar Aime se acercó y me detuvo. “No le haga caso. No vayas. Solo véale, pero no le siga. Luego se nos pierde”, agregó.

Fue entonces cuando el estómago se revolvió. Las náuseas eran inevitables. El cuerpo se me estremeció y no tuve más que expulsar todo. La sensación fue extrema, como si me arrancaran todo, pero al final sentí alivio. Era verdad: las malas energías se fueron. Vino la paz. No exagero. Parecía como si todo ese tiempo estuviera cargando pesados costales llenos de piedras. 

Luego tuve un par de visiones más similares a la anterior. Eran felinos. Hasta apareció un lobo tomando agua del río, obedeciendo a lo que le decía.

Más adelante el chamán nos explicó que le hablaban a mi espíritus, porque a veces cuando se desprende del cuerpo suele adoptar otras personalidades y se queda vagando en el ambiente. “Por eso siempre hay que saber si es usted u otra persona”, me aclaró.

Después de todo lo experimentado el resultado fue que en realidad se alcanza la tranquilidad interior. Por increíble que parezca, ese único bocado me permitió explorar mi alma.

Eso sí. La ayahuasca no es una bebida que puede tomarse cuándo y como sea. Siempre debe contar con la guía de un experto que conduzca el viaje y explique lo que está sucediendo.

Amazon Green Ecolodge

Apokalypsa v Amazonii

V posledních dobách už se déšť v Amazonii nevnímá jako požehnání, ale mnoha vesnicím způsobuje existenční problémy. Řeky stále zvyšují úroveň svých hladin a tisíce rodin zůstávají bez domova. Ostatní vyrazili protestovat za dřevo na jejich mosty. Chaos sevřel zoufalství i na úřadech.

Vyšetřovatel Luis Campos Baca upozornil, že situace se bude časem ještě zhoršovat vlivem vysokého stupně odlesňování. " Stromy fungují jako houby, které nasávají až tisíc litrů vody, tento cyklus je však odlesňováním narušen a způsobuje mohutné vylévání z koryt řek. Toto se bude zhoršovat a ohrožovat lidi ve vesnicích".

Luis Campos, který se ujal předsednictví v Institutu vyšetřování peruánské Amazoie (Instituto de Investigaciones de la Amazonia Peruana), vysvětluje, že oteplování svrchních vod Atlantského oceánu, více než fenomén el Niño, způsobu právě v kritické oblasti Amazonie silnější deště.

Šéf v oblasti Loreto Marco Paredes, byl vyplašený z další anomálie, a to stoupající hladiny řeky Napo, která má svůj původ v Ekvádoru a měla by být vyprázdněná, ale její hladina dosahuje červené oblasti, kdy už hrozí vylití a záplava.

"Je to úplně abnormální. Také ve vysokých oblastech jsou srážky, které způsobují zvýšený průtok na dolních tocích. A mraky se i nadále posunují do údolí. Stejná situace je i na řece Pastaza a Moroa", obává se meteorologický specialista.

"Amazonie projde kolapsem, pokud nezačneme dělat nějaká opatření, není to hra". Zmínil Campos. Připomenul také to, že co se stalo na silnici Iquitos - Nauta (propadlá silníce 2 - 3 metry), je také důsledek odlesňování a následného převodňování okolí.

"Odlesňování také zasahuje celý ekosystém, chybí houby (stromy), které zadržují vodu, ta se kontaminuje mimo břehy špínou a to způsobí migraci nebo smrt ryb. A to se již děje."řekl Campos.

Ale amazonská apokalypsa životního prostředí nemusí být způsobena nutně dešti a záplavami. V průběhu několika let by se mohla proměnit také v suchou savanu.

Loreto je nejrozsáhlejší oblastí v Peru, je větší než Ekvádor a je domovem mnoha druhů zvířat a rostlin. Toto všechno však může skončit a proměnit se v jednoduchou část země bez života, lesů a řek

Přeloženo z http://www.agecolodge.blogspot.com/2015/04/apocalipsis-en-la-amazonia.html.

Duše K - O amazonských indiánech - Mnislav Zelený, Jaroslav Dušek - 12. ...

Nádherné povídání Mnislava Zeleného o amazonských indiánech, jeho hluboké zkušenosti z doby před 45 lety v porovnání s dnešními změnami jejich autentického života, který se nevyhnul zásahům stále postupující civilizace... Jejich kultura a zvyklosti, ve srovnání s našimi životy, které se tak vzdálili této přirozenosti.

LA MAGIA Y EL ENCANTO DE NAUTA

El clima caluroso de nuestra ciudad invita a refrescarnos y que mejor si es en donde nace el río amazonas,  mochila en mano nos dirigimos al poblado de Nauta situada a 100 km de Iquitos, según cuenta la leyenda, el nombre de esta ciudad surge a raíz de que unos cuantos hombres de Pacaya encontraran una tinaja en el terreno de esta ciudad. En el idioma cocama, tinaja se pronuncia «mauta»; sin embargo, los colonos cambiaron este nombre por la palabra latina «nauta» que significa «marinero». En la Plaza Centenario de Nauta se encuentra una escultura que hace referencia a éstos hechos.

Después de dos horas de viaje en auto nos recibe una hermosa y tranquila ciudad. Antes de empezar la visita  no podíamos dejar de disfrutar de una deliciosa piña y papaya que abundan en el lugar, previstos de agua empezamos nuestro recorrido; un lugar destacado es la Plaza de Armas, caracterizada por diversas estatuas fabricadas por los mismos ciudadanos en las que se representan motivos nativos. En ésta podemos encontrar la Iglesia de Nauta, que actualmente es utilizada como teatro parroquial. En ella están también el colegio y el busto de bronce del cacique Manuel Pacaya. Unas cuantas calles más abajo está el mercado popular cuya su mayor afluencia se da por las mañanas, cuando los ciudadanos locales van a comprar y los productores llegan al pueblo desde diferentes lugares.

En Nauta podemos encontrar distintos atractivos naturales. Uno de ellos es la laguna Sapi Sapi, donde podemos encontrar algunos animales exóticos como la tortuga taricaya y el paiche y otros como los lagartos y las charapas. Para avistar este espectáculo se puede viajar en pequeños botes atravesando la laguna. Sobre ésta laguna existe una leyenda que cuenta el misterio de una sirena que atraía a los ciudadanos por su hermosa belleza y la vestimenta que llevaba.

Me llamo mucha la atención el mural que rodea esta laguna, un sin número de mitos y leyendas adornan el lugar. Los mitos y leyendas de la Amazonia peruana forman parte de la cultura popular del nativo de la llanura amazónica del Perú. Se trasmiten de generación en generación de modo espontáneo. Además en el caso de las etnias amazonenses es parte de su cosmovisión. Una forma de apreciar, conocer el mundo, la vida y el ser humano. La apreciación mítica da un rumbo a su vida y lo inserta en el maremágnum de la selva.

Pero, como muchas de las riquezas de esta bendita tierra, también las historias, los mitos y leyendas pueden desaparecer en el tiempo, si no las preservamos para el futuro con la importancia que tienen. Es por ello que publico en fotos  estas riquezas narrativas con el objetivo principal que se conozca mejor nuestra realidad y que las generaciones futuras sepan conservar intacta, en la memoria colectiva, los recuerdos, mitos y leyendas y así puedan contarlas a sus descendientes. Entre ellas están : La sachamama, el tunche maligno, el yacuruna, el chullachaqui, la runamula, El motelo mama, el bufeo colorado, el runapuma o yanapuma, el urcututo, la tanrilla, el ayaymama, el barco fantasma , las amazonas entre otras.

Nauta sirve de acceso para llegar al nacimiento del río Amazonas y a la Reserva Nacional Pacaya Samiria. 

Río de ríos.

Para nuestra incursión en la selva amazónica, partimos en un bote peque peque desde el puerto de Nauta, navegamos por el río Marañón y nos adentramos por unos de los tantos canales para poder apreciar las espectaculares e impresionantes “Victoria Regias”. Catalogada como la flor acuática más grande del mundo, sólo florece cada dos o tres meses en las lagunas quietas, poco profundas y de aguas cenagosas de los alrededores de los grandes ríos de las selvas amazónicas. 

Tras unos 2 km de relajada navegación, llegamos a esa enorme i griega (Y, ahora ye), que forma este, con el Ucayali, para dar nacimiento nominal al río más largo y caudaloso del planeta, el imponente Amazonas.Existe un pequeño remanso en la confluencia, ideal para la observación de los famosos delfines o bufeos rosados de agua dulce. Es hora de quitarnos los zapatos y  poder darnos un chapuzón para refrescarnos junto a estos peculiares  delfines que acompañan.

La selva desde las alturas.

El Mirador de Grau, está en la comunidad indígena del mismo nombre, ubicado en el margen izquierdo del recién nacido Amazonas 

Se trata de una torre construida de hierro, de 30 metros de altura, distribuidos en 10 plantas. Una baja, 3 intermedias y con plataformas soladas en madera, para la observación del entorno. Lugar ideal para apreciar el nacimiento del amazonas , la unión del Ucayali (a la izquierda) y el Marañón (a la derecha). . Además podremos observar la espesura de la selva desde arriba, y las casitas de la comunidad Grau.

La selva tiene tanta riqueza pero que no la aprovechamos de forma sostenible y rentable porque nuestros paradigmas nos lo impiden.  Hay cosas que sólo se aprenden en los viajes!

Amazon Green Ecolodge

Apocalipsis en la Amazonía

En los últimos tiempos las lluvias dejaron de sentirse como una bendición, para tornarse una preocupación. Los ríos incrementaron su nivel al extremo de comenzar a tragarse pueblos enteros. Miles de familias quedaron damnificadas. Otras salieron a protestar exigiendo maderas para sus puentes. El caos se apoderó de la desesperación, en medio de autoridades aturdidas por la emergencia.

El investigador Luis Campos Baca, advirtió que esta situación irá empeorando con el correr del tiempo, a causa del alto nivel de deforestación en las cabeceras de las cuencas de los ríos.

“Los árboles funcionan como una esponja que absorben hasta mil litros de agua, con la deforestación se está rompiendo ese ciclo, generando corrientillas que provocan los fuertes desbordes de los ríos. Esto seguirá empeorando y afectando a la población”, mencionó.

Luis Campos – que acaba asumir la presidencia del Instituto de Investigaciones de la Amazonía

Peruana – explicó que el calentamiento de las aguas superficiales del Océano Atlántico más el Fenómeno del Niño, ubican a la amazonía en una zona crítica por las fuertes lluvias que se generan por estas alteraciones climáticas.

El jefe de Senamhi Loreto, Marco Paredes, alertó de otra anomalía: el crecimiento del río Napo, que tiene su naciente en el Ecuador y debería encontrarse en vaciante, pero en los últimos días alcanzó el nivel de alerta roja. Toda una locura ambiental.

“Es totalmente anormal. Se están presentando lluvias en las partes altas desde hace varios meses, ocasionando el incremento de su caudal. Y las nubes continúan su desplazamiento hacia esa cuenca. Lo mismo está ocurriendo en los ríos Pastaza y Morona”, sostuvo preocupado el especialista en meteorología.

“La amazonía va colapsar si no se toman acciones desde estos momentos. Esto no es un juego”, vaticinó y exhortó Campos.

Mencionó que lo ocurrido en la carretera Iquitos – Nauta fue el resultado de la deforestación en las cabeceras de las quebradas que discurren junto a la carretera.

“Cuando existe un problema de deforestación se afecta todo el ecosistema, porque no hay las esponjas (los árboles) y el agua arrastra lodo hacia el río, lo contamina y los peces migran o mueren. Esto ya está ocurriendo”, reiteró el investigador.

Pero el apocalipsis ambiental amazónico no necesariamente se trataría de lluvias y desbordes. Dentro de unos años la amazonía podría terminar convertida en una sabana afectada por una gran sequía.

Loreto es la región más extensa del Perú, es más grande que el Ecuador, alberga una de las mayores diversidades de especies peces, aves y vegetación. Pero todo eso podría terminar reducido a un simple pedazo de tierra amazónica sin bosque y sin ríos.

Fuente: Diario Ahora (Escribe: Pedro ParVel)

100 % productos naturales en NATURAL MEDICINA PERÚ

ACAÍ (HUASAÍ)
Contenido: pulpa de fruto deshidratado y molida

Usos: es un alimento con alto contenido de vitaminas, antioxidantes y ácidos graso necesarios para lograr una salud equilibrada. Se reocmienda para reducir de peso, ayuda a fortalecer músculos. Como antioxidante ayuda a prevenir enfermedades al corazón y cáncer. Bioenergético y nutracéutico.

AGUAJE
Contenido: pulpa deshidratada

Usos: es un alimento más nutritivo de los frutos del trópico, importante en la dieta de niños y madres gestantes. Contiene 5 veces más vitamina A que la zahnahoria y es una buena fuente proteica, además están presentes carbohidratos, fibras, calcio, fósforo,  hierro, tiamina, riboflavina, niacina, vitamina C, ácido oleico. 

CACAO
Contenido: semillas

Usos: es un buen alimento con antioxidantes, proteínas, grasa, aceite, almidón, , aminas, flavonoides, cafeína, teobromina, teofilina, affección al pulmónes, antitusígena, debilidad, enfermedades de la vesícula biliar, vías urinarias, systema nervioso, cicatrizante, afrodisiaco.

GUARANA
Contenido: semillas

Usos: es un estimulante de la más alta calidad, de alto valor geríatrico, un poderoso revitalizante del desgaste físico, mental y principal sexual, para los hombres y para las mujeres, es un cardiotónico, auxiliar de la arteriosclerosis, estimula las funciones cerebrales, ritma el corazón, especial para las personas deprimidas, lentas, somnolientas, para reducir el apetito.

www.naturalmedicinaperu.jimdo.com
naturalmedicinaperu@gmail.com

Povídání o tajemství léčivých rostlin v Amazonii, jejich bytostech, jak působí, léčí a učí

Když jsem se rozhodla pro studia farmacie, protože jsem měla od dětství velmi blízko k našim léčivkám, netušila jsem ještě, jaká je pravá podstata rostlin a jejich účinků. Vždy jsem je cítila jako živé bytosti, ale nikdy jsem nad tím více nepřemýšlela, škola mne zahltila informacemi o účincích z chemického pohledu nejrůznějších účinných látek, alkaloidů, slizů, saponinů, taninů, bioflavonoidů apod. Až tady v amazonském pralese jsem za pomoci šamanů a diet, kterými jsem procházela, poznala jejich pravou podstatu bytí a léčení. Sama na sobě jsem poznala jejich neuvěřitelnou sílu a moudrost.

Celý amazonský prales, už když do něj vstoupíte, má krásnou mystickou atmosféru se všemi zvuky a vůněmi, je to velmi hutná energie, která se dotýká snad každého. Každý obyvatel džungle nese úctu k vzácným a letitým stromům a "ví jak to je". Je pro ně přirozené vědět, že rostliny mají duši, tak jako člověk či zvíře, jen v jiné formě hmoty. Je to živá bytost, která s vámi komunikuje, otázkou je však, jestli dokážeme naslouchat?

Vědomosti o zázračných účincích a jejich použití získává šaman nebo vegetalista (člověk, který léčí pomocí rostlin) z přírody. Příroda ho učí prostřednictvím snů a vizí v průběhu přísné diety, kdy přicházejí naprosto jasné a čisté informace, někdy i mnoho takových snů v průběhu jedné noci. Jsou šamanské stromy, několika set let staré a desítky metrů vysoké, jejichž duch (mariri) učí moudrosti, vstoupí do těla při užívání medicíny připravené z určité části a ve vašem nitru komunikuje s duší. Je to jako kdyby do vás vstoupila další bytost, od tohoto okamžiku je člověk napojený na tento strom a může s ním komunikovat i později (např. Sapote renaco, Ajos quiro, Capirona, Chuchuhuasi, Manchinga, Zarzaparilla, Lopuna blanca, Tamamuri, Shihuahuaco...). Stejným způsobem vstupují do těla i ostatní léčivé rostliny a léčí, čistí a napravují. Šaman se učí také prostřednictvím rituálů s Ayahuaskou, rostlinou, která se považuje za královnu džungle. Ta mu i později ukazuje, jaký lék je pro toho či onoho nejlepší.

Nápoj z různých částí rostlin a stromů (z kůry, listů, kořenů, lián, lýk, tzv. mléka, resin a pod.) se připravuje, většinou vaří, 6 - 10 nebo více hodin, několikrát se koncentruje, příprava je vlastně podobná nápoji z Ayahuasky. Vzniká silný koncentrát, který se užívá většinou 2 x denně, některé medicíny jsou tak silné, že stačí pouze jedna dávka za týden nebo měsíc (Chiric sanango - artritida). Nápoj je tak silný, že mohou být různé fyzické projevy jako motání hlavy, tlak, rozpínání v hrudi, v hlavě, pocity blaha, brnění, nevolnost, opojení atd. Z některých rostlin se jen vymačká čerstvá šťáva (Albahaca - migrény, nachlazení, uklidnění) nebo se listy promnou s vodou a vznikne slizovitá tekutina (Malva - protizánětlivý úč., vředy, zácpa). Některé rostliny se používají při tzv. tajemstvích (secretos) např. hlíza jergon sacha a červená řepa, proti nádorům, které se rozkrojí na poloviny, pověsí se do kuchyně a každou půl noc se přikládají na místo nádoru, odříkává se formulka a člověk přitom nesmí být viděn jinou osobou. I s čistou Ayahuaskou lze provést klasickou dietu, kdy se užívá 1 - 2 x každé den, nemusí být použita jen na rituály.

Některé rostliny tzv. vomitivo, mají specifický čistící účinek na organismus, nápoj se podává brzy ráno na lačno a intenzivně čistí zvracením, některé půl dne (tabák), některé celý den (Yahuar panga, Wayra huisacha, Zucoba, Sacha huiro...). Tyto rostliny čistí orgány od nečistot ze stravy a životního stylu a připravují tělo na dietu s konkrétní medicínou.

Další účinky se mohou využít při čistících a léčivých koupelích. Na odstranění negativních energií, pro štěstí, lásku a hojnost, otevírají póry (Albahaca, Ajo sacha, Mucura, Saramasho, Rosasisa, Wuaiusa, Schimipanga...). Na odstranění horečky, popáleniny (Malva, listy banánovníku..), bércové vředy. 

V průběhu léčení a učení je velmi důležitá dieta, která umožňuje vyčistit tělo a vstoupit léčivému duchu do těla. Každá rostlina má jiné nároky na stravu a podmínky diety. Některé nejsou tak silné a snesou ovoce i zeleninu, avšak letité silné stromy jsou v účinku mnohem silnější a delikátnější, jsou tedy náročnější i na dietu, při které se může jíst pouze čistá rýže a zelený banán. Je nutné vynechat i jakoukoliv sexuální aktivitu, kosmetické prostředky, šperky abychom se přiblížili co nejčistšímu stavu našeho těla a umožnili tak rostlinám co nejlepší prostředí. Po ukončení medicíny, pozřením špetky soli a ofoukání tabákem, se pokračuje ještě v dietě jak určí šaman, většinou ještě dva týdny, aby se dovršil jeden měsíc. Některé stromy jsou tak silné, že se nedoporučuje kombinovat je s jinými rostlinami ani s Ayahuaskou a rituály. Je nutné ukončit dietu, aby mohl být podstoupen rituál.

Pokud se nedodrží správné podmínky, strom vám to, jak se říká, vrátí. Nejenom, že se pak člověk cítí provinile vůči přírodě a sám sobě, ale může se zhoršit zdravotní stav, může se stát nějaký úraz, se kterým si to v tu chvíli nebude spojovat. V průběhu rituálů s Ayahuaskou člověk nemusí mít žádné vize a může se stát, že cítí, že se nic neděje nebo naopak je tak mimo sebe, že nemůže chodit ani po čtyřech. Ayahuaska nemusí komunikovat ještě dlouhou dobu. Některé rostliny jsou velmi žárlivé a nesnesou, když se vás někdo jen dotýká (Capirona, Oje..), také Ayahuaska je žárlivá a nesmí se při ní provádět žádná sexuální aktivita.

I v naší zemi byla v minulosti síla rostlin využívána tímto způsobem, věděli jsme jak je použít, připravit, znali jejich tajemství, které postupem času bylo potlačeno a byla snaha jej úplně vymítit mocnými. Stále jsou účinné, ale jejich použití a význam by mohl mít mnohem hlubší a spirituálnější význam.

Amazon Green Ecolodge

text je možné šířit v nezměněné podobě a s uvedením zdroje

http://www.agecolodge.blogspot.com/2015/03/povidani-o-tajemstvi-lecivych-rostlin-v.html

SIN FRONTERAS - la aventura por las bicicletas en Amazonia Peruana

OFRECEMOS UNA ALTERNATIVA DE TURISMO VIVENCIAL Y DE AVENTURA

6:30 am nos alistamos para iniciar nuestra aventura en el embarcadero de Bellavista con la ilusión de explorar la selva en bicicleta. El proyecto está enfocado en la protección del medio ambiente, la naturaleza y del patrimonio cultural que sintonizan con los caminos, el paisaje y los pueblos que visitan.

Empieza la aventura 

La travesía comienza a bordo de un peque peque navegando por las negras aguas del río Nanay para luego adentrarnos a las caudalosas aguas del río Amazonas. Un viaje de 30 minutos nos lleva hasta el caserío Santa Clotilde, poblado donde será el desembarque y el punto de partida para nuestra expedición.

Comenzamos nuestro recorrido por una red de trochas donde se puede apreciar la flora y fauna, también pasamos por algunas comunidades donde tuvimos la oportunidad de conocer sus costumbres. 

En el poblado de Independencia encontramos un enorme árbol de Lupuna de más de 200 años de antigüedad. En este lugar existe un mirador de 3 pisos y un mirador natural donde se tiene una visión panorámica de la ciudad Iquitos y del Amazonas. 

Esta travesía tiene un rango de dificultad media y permite al aventurero disfrutar del paisaje y al mismo tiempo pone a prueba su capacidad y resistencia en clima tropical. La distancia de recorrido varía entre 18 y 24 Km. Este recorrido es recomendable para principiantes o aventureros que no estén acostumbrados a montar bicicleta por varias horas.

Ofrecemos el Etno Tour que nos lleva por varios caseríos como Santa Clara, Santo Tomás, Quistococha, Zungarococha, Corrientillo, Puerto Almendras, Nina Rumi, Llanchama y Varillal. Se puede observar las costumbres, modo de vida, gastronomía, artesanía, naturaleza, entre otros, debido a que se pasan por varios tipos de ecosistemas incluyendo los tan famosos “varillales” que son bosques que crecen en suelos de arena blanca.

contactenos: amazonretreatment@gmail.com

Amazon Green Ecolodge (fuente:Diario Ahora)

Testimonials 3

***

Anna (Česká republika), jaro 2013

V Santuariu jsem byla 14 dnů. Slunce ráno posílá fialový plamen, tam někde v těch místech se právě vaří ayahuasca. Pobyt byl pro mne velkým přínosem. Pohybovat se ve volné přírodě s klidem a jistotou, možnost postát si u stromů, procítit si přírodu, byliny, stromy, usínat s pohledem do větví stromů a listí, poslouchat zvuky džungle, budit se ráno jak chceš, vnímat čas podle ptáků a nebe. Ráno si užít koupel u řeky, nechat se polévat vlažnou a teplou vodou s bylinami, natírat se citronem, nepoužít celou dobu mýdlo. Pak vypít připravené byliny, které přinese Roberto, okouří je mapačem a podá. Za půl hod. se může snídat, rýže, brambor, platanos, čaj Herba Luisa, voda z horké řeky, která je k dispozici vychlazená v nádržích, lahodná, hladká.Dopoledne je na každém, jak ho stráví, procházka, ležení v hamace, povídání, psaní, kreslení, zabývání se sebou, četba. Odpoledne obdobně, výlety s Enriqem a pomocníky do džungle. S mačetami nám prosekávali cestu, Enrique se zastavoval, kouřil mapačo, aby nás ochránil před nástrahami džungle a vyprávěl u každého léčivého stromu, na co je. 

Večer rituál nebyl každý den, Enrique je Ashaninka šaman a říkal, že to ani není dobré. Druhý rituál byl pro mne to nejkrásnější, co jsem kdy zažila. Bylo to jiné než s Victorem už proto, že nápoj se připravoval přímo na místě a nikdy se nevědělo, jak bude na koho působit, jaká k nám Ája bude. E. říkal, že čím méně vizí, tím lépe, že je tělo již pročištěno a vize jsou tehdy, když se odstraňují bloky nebo se něco řeší. Každý rituál byl krásný, posvátný, prováděný s úctou a pokorou, něco jako v přírodním kostele, tak mi připadala meditační maloka. 

Různě ze světa nás bylo šest, někdo od ledna, od března, dubna. Každý bydlel někde zvlášt v otevřeném tambu s postelí a moskytiérou.V tambu o samotce, když jsem přijela byl jeden člověk, který chodil večer na rituál, jinak tam byl sám, jídlo mu přinesli 1xdenně. Předtím tam byla 8 dní žena a když jsem odjížděla šla do tamba 1 žena na 14dnů. Je to opravdová poustevničina. Obdivuji Enriqa, že podstupuje očistné rituály vždy když se vrací z Honorie od lidí, aspoň 1xročně je na nějakou dobu v tambu a Roberto, který se učí na šamana chtěl do tamba do konce roku, že bude užívat 64 bylin, aby jim rozuměl. Skutečně, kdo chce očistu, tak se musí držet dieta, tak jak je napsáno v podmínkách. Zdá se to přísné, ale funguje to. Byliny to vyžadují, některé jsou dokonce žárlivé a nesnesou ani dotyk druhé osoby.

Dík opravdu velký, organizace výborná. Na letišti mne již čekal s cedulí taxikář Pablo, který mne odvezl do hotelu Faro poblíž moře a nádherného parku, ráno pak vyzvedl a odvezl na letiště do Limy, ukázal cestu uvnitř letiště, kde jsou lety Domesticos do Pucallpy. Tam již čekal doprovod s autem a hned se jelo 2 hod. do Honorie, kde zase byla připravená loď do Huishtinu. V Honorii mne uvítala šamanova rodina a lidi, kteří byli v Sanctuario Huishtin. Bylo to velmi milé. Lodí se jelo asi půl hodiny a ještě pak asi hodinu a něco cesty pěšky. Batohy mi nesli místní lidé a i tak cesta nebyla nejlehčí, protože z civilizované Evropy se skočí rovnou do džungle.

Chtěla bych se tam opět vrátit, jen jak to bude možné. Vzpomínám. Peru je má láska a musela jsem tam znovu, abych si opravila "kódy". Už je to v pořádku. Na psaní by toho bylo dost, vnitřní zážitky jsou však nesdělitelné, hodně takový pobyt člověka posune. Je tam hodně srdce, sounáležitost s přírodou a lidmi, tolerance, láska. :-) 

***

Andy (Slovensko), jaro 2013

...Cítím se moc dobře. Je to zajímavé, v průběhu zpátečního letu z Peru jsem četla knihu, která mi pomohla objasnit něco co mi začalo v průběhu rituálů s Ayahuaskou. Všechno je jak má být...

***

Věra (Česká republika), léto 2013

Přes 20 let mám vitiligo, depigmentaci pokožky, v západní medicíně je to neléčitelné. Vyzkoušela jsem i mnoho alternativních metod, ale bez účinku, právě tady v Santuariu jsem prošla několikaměsíční dietou s různými léčivými rostlinami, které nastartovaly proces léčení, začaly se mi opět objevovat drobné oblasti s pigmentem. Příroda léčí pomalu a je potřeba velká trpělivost a vím, že tento proces bude pokračovat i po ukončení diety a potřebuje mnohem více času, ale během tohoto pobytu jsem vyčistila zásadní příčinu. V průběhu pobytu se také vytratil chronický zánět močových cest a alergie. Má pleť se vyčistila a přineslo to spoustu vedlejších blahodárných účinků, které jsem ani nečekala. Pobyt v tambu na samotce při šamanské dietě byl velmi silnou a nenahraditelnou zkušeností, která mi umožnila hluboké propojení s přírodou a vnímání na mnohem jemnějších úrovních. Ale nebylo to úplně jednoduché, je potřeba odříct si spoustu věcí, na které jsme zvyklí, odstřihnout se od civilizace, mít pevnou vůli a víru a mnohdy mne tyto situace hodně zkoušely, člověk pak ale zjistí při návratu do civilizace spoustu změn ve svém životě a sám v sobě. Rituály na tomto místě jsou jedny z nejsilnějších, které jsem zažila, ačkoliv jsem je dříve absolvovala i s jinými šamany. Vyčistila jsem během nich mnoho i z hluboké minulosti, přišly vize z minulých životů, po kterých se ve mne rozhostil všeprostupující klid a mír a mnoho dalších vizí. 

Děkuji za to s velkou úctou a pokorou. 

http://www.agecolodge.blogspot.com/2015/03/o-santuariu-huishtin-informace-v-cestine.html

Testimonials 2

***

Zahra (New York, USA), Summer 2013 

I had the pleasure of living in the Peruvian Amazon jungle for over three months this past summer. The Santuario healing center was my home during this time where I learnt the true meaning of living from the heart. My transformational journey included dieting with different sacred plant medicines, staying alone in tambo for half a month, participating in Ayahuasca ceremonies twice a week, taking long hikes through the jungle, learning from Maestro Enrrique about Curanderismo, and meeting lovely people from all over the world with similar interests in healing. There were two beautiful individuals who work with Maestro Enrrique to help make the transition for westerners visiting Peru more comfortable. Without their loving smiles and unfailing support when it came to connecting with the ‘outside’ world, my experience in Peru would not have been as smooth. They helped out with everything from translating conversations with Maestro Enrrique, arranging airplane tickets, purchasing food and other necessities for everyone, charging electronics, sending emails, and converting money into peruvian soles. I could not thank them enough for their assistance and positivity during my stay. They both are extremely trustworthy, knowledgeable, reliable, and sincere, continuing to be dear friends of mine. Sharing space with them in ceremony was very special as we each courageously made individual intentions to heal ourselves, and our ancestors together. Blessings to you both, I know our paths will cross again!

***

Zain (New York, USA), August 2013

Return from Santuario

It is about two months after I have returned from a three and a half month stay at Santuario Huishtin and I find myself missing Maestro Enrrique, his family, the Ayahuasca and the whole jungle environment very much. 

At Santuario I felt fully human, as Maestro explained to Zahra and I at one point: “Become like Adam and Eve.” Taking plant baths, being on dieta, living in the tambo, and drinking Ayahuasca definitely wore our many layers of societal conditioning thin. Maestro and his wife Aimay were deeply inspiring and their presence alone made us feel safe to go deeper into ourselves. To take Ayahuasca in a family environment- with Maestro and Maestra’s little children running around -left me with a vision of a future in the western world where plant medicines and humans will be united again in harmony. I truly understand Ayahuasca as a medicine now and also I have been given a glimpse of what I really am and that inspires me to continue learning about the Naturalessa my whole life.

We came quite unawares at first, we had experienced Ayahuasca and wanted to go deeper into the mystery. Maestro opened us up to a world that we only dreamed of. A world of spirits, magic, power, sacrifice, adventure...indeed it unfolded like a fairytale. We found that the many characters in the fantasy universe exist in our reality as well: Heros, villains, guides, and guardians. Two of our dearest guardian angels who helped keep our ties to family, friends and necessities back in the technological world. They were always ready to help in anyway they could (they spent many long hours typing up our emotionally charged letters to our families back in the United States...thank you again!). 

My experience at Santuario was transformative and I plan to keep returning to learn more. 

With Love to all fellow adventures, Zain

***

Glenn (Sweden),  summer 2013

                                                                                                                                                  

My return at home was absolutly perfect. Nice just to take it easy, after been taken it easy at the Santuario. I felt that I needed this. The diet, ayahuasca, medicina and the place is a very strong experience, so I feel its good to just let it melt in my soul. I got answer of my bloodtest, I'm in the “normal” area, Men are suppost to have between 0-10, (how they mearsure inflamation in the body) I have had around 20 for the latest 10 years , but now I had 8, very good news ! I got very happy. The main thing is that it feels like something has been happening in the body! And I can still feel how its working inside me after back home.

Send my deepest respect, to Enrique and his family!

(Chiri Sanango is a plant what helped Glenn in the treatment of his illness - rheumatoid artrites, illness is from 1996)

***

Anna (Czech Republic), Spring 2013

I was 14 days in Sanctuary. Sun sends a violet flame in the morning, in the place where is cooked Ayahuasca. The stay here had for me a great benefits. Feel the nature with quiet and certainty, stay near to the trees, fall sleep with the view to the branchs and leaves, hear sounds of the jungle, wake up when you want. In the morning enjoy a shower next to the hot river, use lemon instead soap and shampoo...Use the medicine, what Roberto brings, and what is smoked by mapacho. After half hour you can have a breakfast, rise, potato, platanas, tee from Herba Luisa, water from hot river what get fresh in the bottel, is delicious and smooth. Before lunch you can spend your free time how you want, walking in the nature, rest in the hammock, talking with others, writing your notes, paint pictures, spend time with yourself, read books.  After lunch the time is similar, trips with Enrique and helpers to the jungle. With machetes they made the way, Enrique stoped at different medicinal trees and told us for what illness is it, smoked mapacho for protect us against bad things. Ayahuasca ritual was in the evening, but no every day, Enrique is Ashaninka and said that is no good to drink every day. The second ritual was the most beautiful experiencia in my life. Each ritual was beautiful, sacred, made with respect and humility, like a in the natural church, this is how I feel the Maloca, meditating and ritual space. Really who wants to be clean, must to be in the diet, how is in the conditions. It seems to be so strict, but is helpfull. The medicinal plants need it for their effects, some of them are even jealous and don't like that other person touch you.
I still remember all. Peru is my love. Is a lot of things to write. But my intern experiences are however incommunicable. This stay move the person so much. There is a lot of heart, solidarity with others, tolerance, love. :-)
Thanks so much for everything, organization was really good. There was waiting for me Pablo on the airport in Lima, he took me to the hotel Faro what is near to the ocean and beautiful park, in the morning he picked up me again and took to the airport, showed me where to go to check in for local flies (domesticos) to Pucallpa. There was waiting for me car and we continue to Honoria (2 hours), where was waiting for me the boat to Huishtin. In Honoria welcome me tha family of shaman and other people. It was so nice. We went by boat almost half hour and after one hour by walk. My lagguage was carried by people from Sanctuary and still the trip wasn't so easy for me, because from civilizated Europe you jump directly to the jungle.

***

Andy (Slovak Republic), Spring 2013

...I'm good and I feel so fine. It's interesting, during return flight to my home from Peru I was reading some book, and it helped me to get something what I started in Ayahuasca. Everything is as it should be...

***

Vera (Czech Republic), Summer 2013

Over twenty years i have vitiligo, depigmentation of the skin, in western medicine is incurable disease. I tried a lot of alternative medicines, but nothing, just here after two months in the diet with various plants I started to have a pigment again in small spots. It helped me to start healing process, I know that nature cure slowly and I must to wait little more time, because also I have this on all my body, but my internal cause was taken out. Enrique also cleaned my blood, where was the main problem. During stay in Sanctuary he also cured my chronic urinary inflamation what i had for a long time, several years.
During Ayahuasca ceremonies I had so beautiful visions about connection with the nature, full of love, also some ceremonies were less nice, because my body and my mind was cleaning, I depurated also my childhood in the past life, what was so important, after i felt huge qiet and peace.